Kašperské hory a okolí

Dobrodružství, zábava, sport a okolí hotelu Kašperk

Zajímavá místa | Památky | Turistika | Kolo | Lyžování | Plavání a relaxace | Golf | Inline bruslení | Vodní sporty | Jízda na koni | Národní park | Kultura | Létání | Rybolov

Zajímavá místa s možností horského výstupu

V nejbližším okolí je to především strážní hrad Kašperk, stojící na kopci ve výšce 886 m n.m. A právě zde se projevuje výjimečnost Šumavy. Současně s obdivem k majestátnímu hradu si můžeme užít výstupu na tento kopec obklopeni hlubokým, ale přívětivým lesem. Můžeme zvolit strmou cestu, nebo pozvolnou. To samé platí o návštěvě Obřího hradu, místa, svázaného s keltskou kulturou. Nachází se v nadmořské výšce 940 – 980 m nedaleko Kašperských Hor.

Sportovním výkonem je i výstup na Zhůřskou horu s výškou 1187 m n.m. Hotel Kašperk organizuje 9. srpna výstup na Zhůří v rámci boje proti kouření.

Zpět

Památky

Další významnou památkou, jejíž návštěvu můžeme spojit s procházkou v přírodě je hrad Velhartice. Nachází se poblíž cesty do Železné Rudy. Jde v podstatě o zříceninu vypínající se na srázném úbočí hory Borek s výškou 853 m n.m. pouze od severu přístupném. Pochází ze 14. st. V průběhu staletí prošel několika přestavbami, nicméně jeho nejstarší část je dobře rozpoznatelná. Nejprve byla založena okružní hradba ukončená cimbuřím. Údajně zde byla za husitských bouří uchována koruna česká. Na hradě se nachází mocná věž zvaná „Putna“. Tato věž byla nejpevnější částí hradu. Mezi „Putnou“ a střední částí hradu se zvedá vysoký kamenný most 32 m dlouhý, který byl od obou částí hradu oddělen padacími můstky. Tento most je jediný svého druhu v Čechách. Z hradu je sice nedaleká, ale půvabná vyhlídka. 

Za zmínku stojí i to, že zde měl chatu Jan Werich. Její podobu navrhl Werichův blízký přítel, mistr loutkového filmu Jiří Trnka, v duchu Karafiátových Broučků. Od roku 1938, kdy byla postavena, vypadá pořád stejně.

Šumava nabízí i technické památky. Mezi její zajímavosti patří Čeňkova Pila. Jak již z názvu vyplývá, původně pila, byla r. 1012 zničena. Toto vodní dílo bylo téhož roku použito k vybudování elektrárny, která využívala sílu vody. V návaznosti bylo postaveno také vedení o vysokém napětí do 7 km vzdálených Kašperských Hor. Trasa byla zvolena přes osady a obce Jelenov, Svojše, Kozí Hřbety. V okolí se nacházely i další hydroelektrárny. V současnosti je na Čeňkově Pile expozice a to v budově vodní elektrárny Vydra.

Vlastní stavba elektrárny Vydra byla zahájena v dubnu 1937. Je spojena se jménem Ing. Karla Kosky, který vypracoval studii využití Černého jezera a Vchynicko – Tetovského plavebního kanálu pro elektrárnu Vydra. Řeka Vydra spolu s Křemelnou zaujaly Ing. Karla Kosku svým energetickým potenciálem.

Dnes v prostorách elektrárny Vydra nalezne návštěvník i unikátní expozici „Šumavská energie“. Nicméně elektrárna je stále využívána k výrobě elektrické energie a roční výroba rozhodně není zanedbatelná. Projektovaná roční hodnota 20 mil. kWh dosáhla 4x ve své historii 30 mil. kWh.

K technickým památkám náleží i Schwarcenberský plavební kanál. Od 16. století byly snahy o plavení dřeva. Tyto snahy byly omezovány nesplavnými úseky řek. Tuto situaci měl vyřešit, a také vyřešil, plavební kanál, který nechal vybudovat kníže Jan Schwarcenberk v 18. st. Projekt vypracoval Ing. Rosenauer. Ten r. 1778 předložil svůj projekt knížeti. Doprovodil jej prosbou, aby mu bylo dovoleno na vlastní nebezpečí a na svůj náklad pro první část provést první výkop. Jím chtěl dokázat, že vodu z povodí Vltavy lze převést přes rozvodí do povodí Dunaje. První část byla využívána již v r. 1789. Naposledy se plavilo v r.1966. Dodnes musíme obdivovat Josefa Rosenauera a jeho dílo, uvážíme-li, že pouze ruční prací dokázal převést vodu z jednoho povodí od bavorských hranic v nadmořské výšce 918 m n.m. přes rozvodnici na Růžovém vrchu ve výšce 790 m.

V roce 1799, tedy 10 let poté, kdy byl prokopán a zprovozněn první úsek Schwarzenberského kanálu, byl vypracován rozpočet pro stavbu kanálu, který je spojen se jménem Kinských z Vchynic. To byl rod nejen značně rozvětvený a významný, ale také vládnoucí úctyhodným majetkem. Ještě v roce 1308 se psali Kinští jako Vychynští. Za panování Rudolfa II. zatoužil Radslav Kinský zvaný Bohatý po šlechtickém predikátu. Aby toho snadněji dosáhl, učinil dohodu s pány z Tetova, členy zchudlé moravské šlechty, že jim finančně pomůže a oni zase vyjdou vstříc jemu. S jejich souhlasem se pak začal psát jako Radslav Kinský z Vchynic a Tetova. Kníže Schwarzenberg, jenž v roce 1799 koupil od Kinských panství Prášily, se rozhodl, zřejmě z tradice, pojmenovat nové dílo podle jimi získaného predikátu.

Vchynicko-tetovský kanál je rovněž dílem schwarzenberského Ing. Josefa Rosenauera. Kanál odbočoval z řeky Vydry doleva pod Modravou u dvorce Antýgl. Součástí díla byl i zatrubnělý kanál, jímž dřevo doslova prolétlo velkou rychlostí do volné vody říčky Křemelné. Od jejího soutoku s Vydrou u Čeňkovy Pily začínala Otava, po níž dříví pokračovalo volně až k hrablím u dřevoskladu Dlouhá Ves. Kanál tak vlastně obešel méně splavnou část říčky Vydry.

Podél Vchynicko-tetovského plavebního kanálu vede turistická a cyklistická trasa. Je to velmi příjemná a nenáročná cesta, velice oblíbená u rodin s dětmi. Některé úseky jsou přímo pohádkové. Cesta se dá obohatit a prodloužit, neboť je křižována mnoha dalšími cestami. Je zde např. odbočka na Tříjezerní slať, Modravu, Oblík, nebo okruh kolem Kostelního vrchu, na jehož úbočí se nachází místo se základy bývalé Hauswaldské kaple se studánkou léčivé vody.

Podle legendy se na tomto místě dvě ženy setkaly s nebezpečným medvědem a díky Panně Marii se zachránily. Došlo tu i k některým zázračným uzdravením. V roce 1817 zde sedlák Jakub Weber vystavěl dřevěnou kapli, která byla později přestavěna a rozšířena. Podařilo se to v r. 1860 za finančního přispění císaře Ferdinanda Dobrotivého a jeho choti Marie Anny. V současné době jsou zde pouze zbytky kaple.

Hauswaldská kaple čeká dnes na své obnovení, aby zde mohly opět 15. srpna na svátek Nanebevzetí Panny Marie ožít tradiční poutě.

S uměleckými předměty a výrobky pro každodenní život šumavského lidu se můžeme setkat v Muzeu v Kašperských Horách. První místnost se týká osídlení a bydlení. Můžeme zde vidět gotickou truhlu s kováním z 15. st z hradu Kašperk, model kamenného domku a domu s roubenou obytnou částí a zděnými chlévy. Dále také vybavení interiérů venkovských obydlí, jako je malovaná postel s nebesy a pro tuto oblast typický soubor lidových podmaleb na skle.

Druhá místnost se týká zemědělství, dřevařství a lidové kultury. Jsou zde dřevořezby, které jsou spjaté s praktikami lidové víry. Dále se zde nachází exponáty, které připomínají např. oblast hudby. Mezi ně patří citera s perleťovou intarzií, harfa z Hůrek, flétny, pětistrunná viola s hlavicí vyřezávanou do podoby lidské hlavy.

Mezi významné projevy lidové kultury Šumavy patřila výroba betlémů. Z lidových betlémářů na Šumavě je nejznámější Václav Tučků. Expozice nám představuje kolekci figurek k rodinnému betlému.

3. a 4. místnost se věnuje sklářství. Šumavské sklárny přispěly významně k světové pověsti českého skla. První písemná zmínka je z r. 1359 a týká se Sklenářovy Lhoty u Vimperka. Nejstarší známá huť na Kašperskohorsku byla založena před rokem 1523 na Svojši. Mezi nejvýznamnější sklárny patřila sklárna v Klášterském Mlýně, která svým historizujícím a posléze secesním sklem dosáhla světového věhlasu. K úspěchu přispěla inspirace sklem amerického výtvarníka L. C. Tiffanyho a dokonalé zvládnutí výroby složitých hutních dekorů a irisů. Irisy jsou tenké vrstvičky na povrchu skla, vytvořené z drobných částic, které mají schopnost interferenčního lomu světelného paprsku a vytvářejí na skle duhově třpytný efekt. Mezi nejvýznamnější ocenění na světových výstavách patří Grand Prix v letech 1889 a 1900 v Paříži a roku 1904 ze St. Louis v USA. Mezi dalšími sklářskými výrobky je zde i rarita – skleněné housle.

V další místnosti jsou výrobky ze dřeva. Také je zde část věnovaná významnému období v historii Kašperských Hor, a tím bylo období těžby a zpracování zlata. Šumavské zlato se získávalo jak z ložisek primárních – zlatonosných žil v hlubinách země, tak sekundárních – zlatonosných říčních usazenin, což byly náplavy vzniklé zvětráváním hornin. Zlato z písků Otavy a jejích přítoků rýžovali již Keltové.

Jedněmi z nejcennějších exponátů je soubor pozdně gotických plastik hlavně z rozhraní 15. a 16. století. Z hlavního oltáře hornického kostela sv. Mikuláše v Kašperských Horách pochází téměř nadživotní plastika sv. Mikuláše. Zvláštní význam mají díla vytvořená přímo pro Kašperské Hory Mistrem Oplakávání ze Zvíkova (autor jménem neznámý pojmenovaný podle svého nejznámějšího díla). Tento umělec dodal v 16. st. vývoji sochařství v jihozápadních Čechách osobitý charakter. Zvláště plastiky sv. Markéty a Madony, zajímavé už svými mimořádnými rozměry, ukazují velmi dobře smyslový a lidový tón mistrova umění.

Zpět

Turistika

Pro turisty je zde nepřeberné množství tras, od těch kratších a méně náročných, až po delší, vedoucí náročným terénem. Jen pár kroků od hotelu začíná několik tras. Kratší trasa na hrad Kašperk, delší na Javorník, kde se nachází rozhledna, ze které máme Šumavu jako na dlani. Krásnou dominantou v tomto rozhledu je strašínský poutní kostel. Na svazích Javorníku se nachází megality, především známý menhir zvaný Měsíční kámen.

Kratší a krásná trasa je i přes přírodní rezervaci Amálino údolí, podél Zlatého potoka, která dále pokračuje na Obří hrad. Oblíbená a náročná trasa je přes Zhůří na Modravu. Na Modravě si můžeme prohlédnout Klostermannovu chatu, postavenou r.1924. Klostermann byl významný spisovatel, který ve svém díle neuvěřitelně bohatým jazykem zachytil život šumavského lidu. Chata sloužila Československého klubu turistů. Objekt byl jako dílo Bohuslava Fuchse v r.1994 prohlášen nemovitou kulturní památkou.

Oblíbeným místem milovníků turistiky je Antýgl s historickým dvorcem u řeky Vydry. Jde o zrekonstruovaný tzv. královácký dvorec s typickou věžičkou. Králováci – bývalí svobodní královští rolníci, tvořili svéráznou skupiny šumavského venkova.

Svobodné postavení vyjadřovalo i právo volně se ženit/vdávat, věnovat se řemeslu, jezdit na trhy i do mlýnů podle vlastního uvážení, směňovat mezi sebou pole a vařit pivo. V minulosti splývaly osudy Králováků do značné míry s osudy celého Královského hvozdu. Rozsáhlý pohraniční les patřil původně královské komoře, panovník však od 15. st. celé území zastavoval nejrůznějším šlechtickým rodům.

Z výjimečného hospodářského a sociálního postavení Králováků vyplývala řada zvláštností v jejich životě. Usedlosti byly značně rozlehlé, zahrnovaly četné hospodářské budovy a skladovací prostory. Některé z nich připomínaly spíše zemanské tvrze – a právě takovou je i dochovaný královácký dvorec „v Antýglu“.

První zmínka o Antýglu je z r. 1500. Název je pravděpodobně odvozen od německého výrazu znamenajícího „jednu pánev“, která zde byla použita při výrobě skla.

Přes Antýgl vede trasa podél Vydry, která nabízí dech beroucí pohledy na tuto mocnou řeku známou svým proudem deroucím se mezi obrovskými kameny. A jakoby zázrakem zde opravdu žijí vydry. Na řece Vydře je možné se věnovat raftingu.

Velmi oblíbené je sjíždění řeky Otavy. Konají se zde i závody.

Za návštěvu jistě stojí i četná poutní místa. Jedno z nich je v Dobré Vodě. Je to místo spjaté s životem sv. Vintíře. Již ve 14. století bylo toto místo známé díky pramenu léčivé vody. Je zde kostel s unikátním skleněným oltářem a čtrnácti skleněnými plastikami s tematikou křížové cesty.

Na svých toulkách po Šumavě můžeme navštívit nejen místa s nádhernou přírodou ve vyšších polohách či kulturně-historické zajímavosti, ale můžeme se i seznámit s prací vycházející z místních horských podmínek. Je to např. „Farmářská stezka“. Tato dvacet tři kilometrů dlouhá trasa (vhodná i pro cyklisty) prochází územím bývalého Královského hvozdu a klidovou oblastí Přírodního parku Kochánov. Podstatná část stezky vede územím, kde se řada farem věnuje zemědělství, což umožňuje poznat jeho současnou podobu. Cestou je možno vidět množství zachovalých staveb lidové architektury.

Zpět

Kolo

Šumava je „rájem“ nejen pro pěší turisty, ale i pro cyklisty. V zimě trasy slouží pro běžkaře. Můžeme se věnovat jak jízdě na horském kole v krásném přírodním terénu, tak i využít 250 km kvalitních nových silnic pro jízdu na silničním kole. Šumava je místem, kde se koná množství cyklistických závodů. Nejznámější je Král Šumavy.

K Šumavě neodmyslitelně patří horské kolo. E. Lískovec ve své brožuře věnované trasám, při kterých jsou zdolávány šumavské vrcholy píše: „Na horském kole můžete jako jedni z mála navštívit většinu šumavských středisek, využít všech bezpečných hraničních přechodů, porovnat všechna ledovcová jezera, poznat mnoho šumavských hřebenů a to až na nutné výjimky bez kontaktu s výfukovými plyny. Naopak je možné, že zahlédnete velkou šumavskou kočku (rysa ostrovida). Plachého tetřeva můžete spatřit nejsnáze v toku, tehdy je to opravdu neohrožený hlušec. Na podzim dotvářejí zvukovou kulisu jeleni. Možná někde potkáte i zmateně migrujícího Vydrýska. Vojtu, Kubu s Matějem zatím ještě ne. Ze všech cílových vrcholů vám za dobré viditelnosti orámují horizont Alpy.“

Jednou z navrhovaných tras je trasa nazvaná Černá hora. Výchozí místo je Churáňov s nadmořskou výškou 1090 m. Dělka 45 km a převýšení 800 m. Cesta vede kolem vrcholu Stráž (1308 m n.m.) a Černé hory (1315m n.m.). Trasa prochází kolem rašelinného jezírka na Chalupské slati (místo, přes které vedla trasa legendární postavy - Krále Šumavy). Dále je na trase pramen Vltavy, skokanský můstek jako rozhledna na Churáňově, hřbitov na Knížecích Pláních. Občerstvení je v obci Borová Lada, Filipova Huť, Horská Kvilda a Churáňov.

Z Churáňova trasa vede směrem na Pláně, dále do Nových Hutí, přes Chalupskou slať, přes Borová Lada na Knížecí Pláně. Přes Bučinu k pramenům Vltavy k Černé hoře, dále na Modravu, či Filipovu Huť a odtud na Horskou Kvildu, poté Zhůří, či Jezerní slať a zpět na Churáňov.

Mezi náročné trasy patří cesta s Kašperských Hor přes Bílý Potok na Horskou Kvildu.

Zpět

Lyžování

V zimním období je zde v provozu velké množství sjezdovek, z nichž většina má osvětlení a mnohé i umělé zasněžování. Sjezdovka v Kašperských Horách má obojí.

Nedaleko Kašperských Hor se nachází areál Zadov – Churáňov, který patří mezi „Top 12“ lyžařských areálů v České republice. Jsou zde 2 lanové dráhy, 4 lyžařské vleky, 4,5 km sjezdových tratí, z toho 2,5 km uměle zasněžováno, 2 x denně upravováno. Je to také jedno z nejlepších středisek běžeckého lyžování v ČR. Je zde 65 km pravidelně udržovaných běžeckých tras s návazností na další trasy v NP Šumava o celkové délce 300 km.

Zpět

Plavání a relaxace

Hotel, jak již bylo uvedeno, na pokladnici možností prožitků na Šumavě navazuje a doplňuje je. Je to především bazén, který má dostatečné rozměry pro sportovní plavání, ale je možné v něm i relaxovat, neboť má na jedné stěně umístěná zařízení pro vodní masáže. V bazénu bude také pro děti probíhat výuka plavání a soutěže.

Pro odpočinek bude sloužit i pláž a relaxační koutek u hotelu. Je se na co těšit.

Zpět

Golf

A pro milovníky golfu je zde možnost golfového hřiště ve Zwieselu, případně na české straně Liščí, hřiště pro začátečníky.

Zpět

Inline bruslení

U obce Stožec se nachází trasa pro ty, kteří si rádi užívají pohybu na bruslích. Je možné také projet trasu závodu Patria Direkt Inline závodu z Horní Vltavice na Kvildu.

Zpět

Vodní sporty

O České republice se říká, že má vše, co jen země může mít. Krásná města, nádherné lesy, majestátní hory, řeky. Jen moře jí chybí.

To však neplatí o Šumavě. Ta má Lipno. Nazývané také šumavské moře. A skutečně z některých míst ani nedohlédnete na protější břeh a vítr zde umí vytvořit vlny skoro jako na moři.

Lipno je díky své rozloze opravdovým rájem pro jachtaře a milovníky windsurfingu. Objevil se zde i nový druh surfování – kite surfing, neboli surfování s padákem, při kterém si příznivci adrenalinových sportů opravdu přijdou na své.

Od května do října je možné využít okružní vyhlídkové plavby, pořádané v přístavu Lipno, buďto na takzvaném malém okruhu, měřícím 22 km, nebo na velkém o délce 32 km.

Na Vydře je možné v jarních měsících provozovat rafting. Od Kašperských Hor to není daleko a tisíce vodáků tuto možnost využívají k prožití nevšedního zážitku v peřejích šumavské vody.

Zpět

Jízda na koni

Velmi oblíbeným způsobem užívání si krás přírody jízda na koni. V okolí je více míst, kde je možné tento prožitek zakusit. Kdo má raději psy, může se svézt se psím spřežením.

Zpět

Národní park

Velkou zásluhu na tom, že šumavská příroda je tak zachovalá, má národní park. Ten kromě jiného provozuje několik středisek s expozicemi. Obzvláště středisko v Kašperských Horách má bohatou nabídku a jistě stojí za návštěvu.

Zpět

Kultura

Kromě zmíněného muzea v Kašperských Horách je zde i galerie s pravidelnými výstavami. Také v budově radnice je možné navštívit výstavu.
Na hradě Kašperk se konají divadelní představení a je zde stálá expozice.
Obzvláště v letním období jsou v kostelích v okolí pořádány koncerty.
Pravidelné kulturní pořady a koncerty nabízí synagoga v Hartmanicích. Jde navíc o historickou stavbu, která byla nedávno zrekonstruována a získala titul stavba roku Plzeňského kraje. Je zde expozice mapující život židovského obyvatelstva na Šumavě. Je to nejvýše postavená synagoga v České republice.
Velice pestrý kulturní program nabízí i trochu vzdálenější, hrad Rabí.

Zpět

Létání

V nepříliš vzdáleném městě Klatovy se nachází letiště, které provozuje Pošumavský aeroklub, jehož vznik se datuje kolem r. 1936.

Od r. 1992 se zde každoročně pořádá parašutistická soutěž Klatovský karafiát. Od téhož roku se Pošumavský aeroklub stal samostatným leteckým provozovatelem, od roku 1994 má letiště Klatovy statut mezinárodního veřejného letiště, které poskytuje služby spojené s odletem a příletem do a ze zahraničí.

V současné době provozuje letiště i vyhlídkové lety v pěti typech letadel, spolu se zajištěním klubového létání provozuje leteckou školu, ve které mohou zájemci získat licenci pilota kluzáků, pilota motorových kluzáků, soukromého pilota a parašutisty.

Je to opravdu pastva pro oči, kochat se z výšky pohledem na šumavské velikány, řeky, údolí a hrady.

Zpět

Rybolov

Na nejznámější šumavské řece Vltavě začíná sportovní rybolov pod Kvildou, na Otavě lze začít s rybolovem v Čeňkově Pile. Zejména na Otavě měl vždy svoji tradici lov udicí a zvláště muškaření.

Hlavními představiteli fauny šumavských řek jsou lososovité ryby. Dominantní rybou výše položených úseků je pstruh potoční, dále je přítomna vranka obecná, místy také střevle a mihule potoční a nepůvodní druhy jako pstruh americký či siven americký. V nižších úsecích převládá lipan podhorní a nalezneme zde také zástupce kaprovitých ryb.

Zajímavá místa | Památky | Turistika | Kolo | Lyžování | Plavání a relaxace | Golf | Inline bruslení | Vodní sporty | Jízda na koni | Národní park | Kultura | Létání | Rybolov