S počátky hlubinné těžby zlata souvisí vznik Kašperskohorska, který je kladen do sklonku13. století. Zlatonosný revír Kašperských Hor považovaný pro předhusitskou dobu za nejdůležitější v celém českém království, zahrnoval území dlouhé přibližně 10 km od hory Ždánova až po horu Křemelná v šíři asi 2-3 km. Zlatonosný křemen se hned u dolu upravoval drcením, pražením, rozemíláním, propíráním a loužením, až bylo získáno čisté zlato. Podle zpráv kronikářů pracovalo na Kašperskohorsku za Jana Lucemburského na 300 mlýnů na zlatou rudu. Dokladem jsou četné nálezy celků i zlomků mlecích kamenů z těchto mlýnů v okolí Kašperských Hor a Rejštejna, na březích Zlatého potoka, Losenice a Otavy.